Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv agenturního zpravodajství České tiskové kanceláře na obsah zahraničních rubrik periodického tisku
Vančurová, Kateřina ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Diplomová práce "Vliv agenturního zpravodajství České tiskové kanceláře na obsah zahraničních rubrik periodického tisku" se zaměřuje na tematické a geopolitické zaměření zahraničního zpravodajství českých celoplošných deníků ve srovnání s agenturním servisem ČTK. Snaží se zodpovědět otázku, nakolik se shodují. Zároveň srovnává u jednotlivých novin práci se zdroji. Teoretický základ má tato práce v teoriích gatekeepingu, zpravodajských hodnot a v menší míře agenda- settingu. V práci byla analyzována dvě měsíční období s důrazem na srovnatelnost práce se zdroji. Je srovnán tzv. běžný měsíc v březnu 2012, v němž nebyly očekávány události velkého politického významu, s měsícem mezi 20. 10. a 20. 11. 2012, kdy proběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Byly určeny tři hypotézy, z nichž dvě byly potvrzeny a jedna částečně vyvrácena. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Václav Havel ve zpravodajství ČTK po roce 2011
Svobodová, Věra ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Předkládaná diplomová práce mapuje mediální zájem o bývalého prezidenta Václava Havla ze strany České tiskové kanceláře (ČTK) během 10 let po jeho úmrtí v prosinci roku 2011. Zaměřuje se nejenom na počty zpráv, ale porovnává i jednotlivé roky se zřetelem k tomu, jaké události ovlivňují množství zpráv, jež zmiňují bývalého prezidenta. Pomocí fulltextového vyhledávání v Infobance ČTK, kódů metadat, kterými agentura třídí zprávy, a za použití kvantitativní obsahové analýzy s rozšířením o hodnotící prvky práce sleduje, která témata se ve spojitosti s Václavem Havlem objevují v agenturním textovém servisu nejčastěji, jestli je prezident hlavním aktérem zpráv, či jakou mají zpravodajské texty ve vztahu k němu tonalitu. Teoretická část vymezuje základní pojmy a teorie související se sociální a mediální konstrukcí reality, mediálního obrazu a mediální logiky. Kontextuální část představuje v hrubých obrysech osobnost Václava Havla. Metodologická část se zabývá specifiky zpravodajského textového servisu, který nabízí ČTK, a představuje použité výzkumné metody. Výzkumná část seznamuje s výsledky analýzy. Ty ukazují, že počty zpráv zmiňující Havla nemají v čase klesající tendenci, ale reagují na dění ve společnosti. Výzkum také potvrdil některé hypotézy, například že ve zpravodajských textech zmiňujících Havla...
Zobrazení Nicolase Sarkozyho ve zpravodajství ČTK v době českého předsednictví Evropské unii
Tvarohová, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Bakalářská práce na téma zobrazení Nicolase Sarkozyho ve zpravodajství ČTK v době českého předsednictví Evropské unii sleduje aktivity francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v době českého předsednictví, tedy v období od 1. ledna do 30. června 2009. Česká republika byla po Slovinsku teprve druhou postkomunistickou zemí, jež vedla evropskou sedmadvacítku. Našemu předsednictví se tedy dostávalo velkého zájmu. Česko však za svého předsednictví bylo zpočátku ve stínu Francie, která předsedala EU před ČR, a jejího prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož předsednictví bylo velmi ambiciózní a dynamické. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry se zpravodajství ČTK shodovalo se Sarkozyho vlastnostmi. Zda korespondovalo a Nicolas Sarkozy byl skutečně zobrazen jako hyperaktivní a neúnavný politik, nebo byl jeho obraz jiný a zpravodajství ČTK se s jeho charakteristickými vlastnostmi rozcházelo. Druhou součástí bakalářské práce byla kvantitativní analýza všech zpráv, které v textovém zpravodajství ČTK o Nicolasi Sarkozym ve sledovaném období vyšly, a podrobná analýza jejich metadat. Ta jsou pro přehlednost vždy uvedena a sumarizována v tabulkách. V některých případech jsem pro lepší přehlednost uvedla i grafy. Ještě podrobněji vypracované grafy o vydaném množství zpráv za každý měsíc jsou uvedeny v příloze.
Krize na Ukrajině ve zpravodajství ČTK v porovnání se zpravodajstvím ČT na vybraných událostech z let 2013 a 2014
Hušková, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce porovnává zpravodajství o krizi na Ukrajině v podání České tiskové kanceláře a České televize jako dvou médií veřejné služby. Teoretická část práce se věnuje charakteristice obou médií s důrazem na jejich zahraniční zpravodajství a vymezení souvisejících mediálních pojmů. V samostatné kapitole věnované Ukrajině je přiblížen politický vývoj státu od rozpadu Sovětského svazu až do roku 2014 a průběh ukrajinské krize. V kapitole se zkoumá vztah země s Ruskou federací a příčiny vzniku krize v roce 2013. V rámci praktické části se pomocí kvantitativních a kvalitativních postupů zkoumá, jakou pozornost a jak velký prostor obě média krizi na Ukrajině věnovala, komu média poskytovala prostor k vyjádření a z jakých zdrojů čerpala. Vzhledem k tomu, že Česká televize disponovala na východě Evropy až čtyřmi zahraničními zpravodaji, se práce rovněž snaží zodpovědět otázku, do jaké míry se přítomnost těchto reportérů odrážela v tvorbě, zpracování a vyznění televizních zpráv a do jaké míry se produkce obou médií shodovala nebo naopak lišila.
Zahranční zpravodajství v podání tiskových agentur a zahraničních zpravodajů českých médií
Veselka, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Macků, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Zahraniční zpravodajství v podání tiskových agentur a zahraničních zpravodajů českých médií" sleduje, analyzuje a porovnává zahraniční zpravodajství v hlavních zpravodajských relacích dvou českých celoplošných televizních stanic, České televize a FTV Prima. Cílem práce je zjistit, jestli jsou zahraniční zpravodajové pro televizní zpravodajství ze zahraničí přínosem. Pracovní hypotézy vycházejí z teoretické odborné literatury a praktických zkušeností autora. Výzkum stanoví přibližný podíl původních reportáží od zahraničního zpravodaje a reportáží zpracovaných z agenturních materiálů ve vybraném mediálním vzorku. Metodou kvantitativní obsahové analýzy práce hodnotí parametry jednotlivých příspěvků. Klade si při tom za úkol hodnocení provést co nejvěrohodněji. Zaměřuje se na to, jestli zpravodaj přináší exkluzivní tematické reportáže a bohemika, jestli jsou zpravodajové až příliš často nuceni vytvářet nadčasové reportáže, jestli zpravodajské živé vstupy skutečně plní úlohu co nejaktuálnějšího a nejautentičtějšího zpravodajského formátu, jestli světové zpravodajské agentury skutečně figurují na neotřesitelné pozici informačních zdrojů ze zahraničí, případně jestli nabízejí oproti televizním zpravodajům rozmanitější a komplexnější servis.
Zobrazení prezidenta Trumpa v agentuře ČTK
Poláček, Daniel ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Zobrazení prezidenta Donalda Trumpa v agentuře ČTK" zkoumá, jak Česká tisková kancelář informovala o 45. prezidentovi Spojených států amerických Donaldu Trumpovi, jehož mandát trval od 20. ledna 2017 do 20. ledna 2021 a přinesl řadu změn a kontroverzí jak v americké, tak světové politice, kterou právě americký prezident zásadně ovlivňuje. Zmínit lze například odstoupení USA od pařížské klimatické dohody nebo obvinění, že republikánský prezident při překvapivém volebním vítězství v roce 2016 tajně spolupracoval s Ruskem. Výzkum Trumpova mediálního obrazu ve veřejnoprávní agentuře ČTK je opřen o kvantitativní analýzu témat a kvalitativní přístup při hodnocení tonality jednotlivých příspěvků.
Vliv zpravodajství ČTK na obsah sportovních rubrik internetových portálů Aktuálně.cz, iDnes.cz a Sport.cz
Ardon, Filip ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce Vliv zpravodajství ČTK na obsah sportovních rubrik internetových portálů Aktuálně.cz, iDNES.cz a Sport.cz zkoumá na základě kvantitativní obsahové analýzy vliv agenturních zpráv na produkci sportovních sekcí vybraných zpravodajských serverů. V teoretické části práce jsou popsány základní informace o zpravodajských agenturách, České tiskové kanceláři, problematice sportu, sportovní žurnalistiky a online médií. Vysvětlen je rovněž koncept agenda setting, neboli nastolování témat a ve stručnosti jsou zde popsány analyzované internetové portály. Praktická část práce přináší vedle vysvětlení použité metodiky výzkumu samotnou analýzu, kterou prošlo celkem 1882 článků ze všech tří serverů za sledované období od 17. 9. 2020 do 30. 9. 2020. Na základě získaných dat je posléze zodpovězeno všech šest položených výzkumných otázek. Pět otázek se týká shody publikovaných textů s agenturním zpravodajstvím a uváděného autorství, poslední se pak zaměřuje na autorství publikovaných fotografií. Data získaná analýzou jsou v jednotlivých podkapitolách doplněna vyjádřeními šéfů sportovních redakcí daných serverů, kteří byli osloveni pomocí elektronické pošty s prosbou o vyplnění dotazníku. Odpovědi na položené otázky přišly od dvou vedoucích sportovních sekcí, přičemž třetí se omluvil z důvodu časové tísně.
Využívání umělé inteligence ke generování zpráv v České tiskové kanceláři
Sýkora, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje využívání nástrojů umělé inteligence a automatizované žurnalistiky v České tiskové kanceláři. Konkrétně se zabývá vůbec prvním využitím algoritmicky generovaných zpráv, které agentura publikovala v rámci volebního zpravodajství v roce 2018. Obecní a senátní volby z tohoto roku práce pomocí metod kvalitativní a kvantitativní analýzy porovnává s výstupy zpravodajství ČTK z obecních voleb v roce 2014 a senátních voleb 2016. Diplomová práce se v tomto ohledu věnuje i tomu, jakým způsobem generování zpráv v roce 2018 v ČTK fungovalo a ukazuje a vysvětluje příklady zdrojových kódů, kterými byl generátor zpráv naprogramován. Dále nabídne i další způsoby a oblasti, ve kterých Česká tisková kancelář automatizovanou žurnalistiku a její nástroje využívá nebo se v dohledné době využívat chystá. Součástí práce je i rozhovor s technickým ředitelem ČTK Janem Koderou, který přiblížil, jakým způsobem automatizovaná žurnalistika v českém mediálním prostředí tiskové agentury funguje. Autor okrajově nastíní i některé vědní disciplíny týkající se umělé inteligence, které souvisí s potřebami této práce. Současně také nabídne řadu příkladů, jak jsou nástroje automatizace využívány v dalších redakcích po celém světě.
Využití české tiskové kanceláře k účelu propagandy
Jeřábek, Jan Lucián ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce Využití České tiskové kanceláře k účelu propagandy se zabývá vztahem České tiskové kanceláře, státu a vlády v sedmi obdobích od vzniku Československa v roce 1918 až do roku 1993, kdy Československo nahradily dva nástupnické státy - Česká republika a Slovenská republika. Cílem práce je vymezit status a úlohu České tiskové kanceláře ve vztahu ke státu a vládě, s přihlédnutím k legislativě v každém ze sedmi sledovaných období, za použití kvalitativní obsahové analýzy vybraných zpráv ČTK. Vymezením vztahu České tiskové kanceláře a státu a následně pomocí kvalitativní obsahové analýzy zpráv demonstruji, jak se tento vztah promítal do obsahu zpravodajství agentury. K tomuto účelu je využívána kritická diskurzivní analýza s přihlédnutím k diskurzivně-historickému přístupu. Mimo analýzy sedmdesáti novinových zpráv, práce obsahuje rovněž srovnání dvou vybraných sledovaných období pražského jara a perestrojky konce 80. let, ve kterých jsou porovnávány odlišnosti, nebo podobnosti způsobu jakým byla agentura státem a jeho exekutivou využívána k propagandistickým účelům. Na základě analýzy a srovnání v závěru konstatuji, že agentura plnila vždy svou zpravodajskou úlohu. Propagandistická úloha a cíle vynikly především v období protektorátu a socialistické etapě fungování státu, v podstatě pouze...
Trestní řízení ve zpravodajství ČTK
Kuchař, Roman ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Zpravodajská agentura ČTK je mediální institucí, která shromažďuje, zpracovává a následně poskytuje svým zákazníkům informace o domácím i zahraničním dění. Představuje tak významný informační zdroj (nejen) pro ostatní média. Snaha přinést pohotovou informaci o zajímavých událostech však může vést k nepřesnostem a přílišným zjednodušením, a to zvláště v oblastech, v nichž se vyskytuje odborný prvek. Jednou z nich jsou také trestní řízení, která se odehrávají v mezích ohraničených právními předpisy. Tato diplomová práce si proto klade za cíl zmapovat obraz trestních řízení probíhajících před českými soudy, jak jej zachycuje zpravodajství ČTK, a případně upozornit na jeho nedostatky z pohledu právních norem a etických pravidel ČTK. Diplomová práce je rozdělena do pěti základních částí. Úvodní stručně popisuje pojem trestního řízení, jeho průběh, vybrané základní zásady a terminologii. Následující kapitola nastiňuje význam zpravodajství pro trestní řízení (kontrola veřejnosti nad zákonností trestního řízení) a dále hranice mezi ochranou svobody slova na straně médií a právem na ochranu osobnosti týkající se osob, proti nimž je vedeno trestní řízení, a poškozených. Poté je představena ČTK, její právní postavení a struktura, etická pravidla (Kodex ČTK) a textová zpráva jakožto základní výzkumná jednotka...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.